Rašelina i slatina se vrství z rostlinného materiálu, obvykle v bažinatých oblastech, obecně označovaných jako rašeliniště.
Často se také můžete setkat s lidovými názvy močály, bažiny, nebo slatě. V rašeliništích je omezen úplný rozklad rostlin v důsledku acidických a anaerobních podmínek.
Rašeliniště se podle polohy, chemického složení a vyskytujících se organismů dělí na:
a) rašeliniště vrchovištní vznikající v oligotrofním prostředí s kyselou reakcí, pH 2-4, nižší teplotou, nízkou aktivitou mikroorganismů a s vodou obsahující málo minerálních látek. Obvykle je charakterizováno nepropustným podložím, jehož vlivem pochází prakticky veškerá voda v rašeliništi z atmosférických srážek. Z rostlin převládají pravé rašeliníky, např. rašeliník člunkolistý (Sphagnum fallax), případně též některé vřesovcovité keříčky.
b) rašeliniště slatinné vznikající v prostředí eutrofním, s reakcí neutrální, pH 5-8,5, vyššími teplotami, početnější mikroflórou a se značně mineralizovanými podzemními vodami. Zadržuje menší množství vody, jeho rašelina, resp. slatina obsahuje více humínových kyselin a bílkovin, méně hemicelulózy a bitumenů. V mechovém patře dominují převážně tzv. hnědé mechy. Jedná se o mokřadní mechy, které nepatří mezi rašeliníky. Typické slatiništní mechy jsou Aulacomnium palustre, Calliergon cordifolium, Climacium dendroides, Straminergon stramineum, Tomentypnum nitens. Na slatiništích se vyskytují i některé kalcitolerantní rašeliníky jako například Sphagnum warnstorfii a Sphagnum teres. V bylinném patře dominují obvykle trávy, ostřice (ostřice Davallova (Carex davalliana), ostřice obecná (Carex nigra)) a jim příbuzné rostliny jako například suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium). Z dvouděložných rostlin nalezneme často druhy vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), violka bahenní (Viola palustris) nebo mochna bahenní (Potentilla palustris). Na slatiništích také rostou často orchideje, jako například známý prstnatec májový (Dactylorhiza majalis).
c) rašeliniště přechodné, které je smíšeného původu. Pro jeho flóru je charakteristické společenstvo rašeliníků, mechů vlastních a vyšších rostlin snášejících vlhké stanoviště chudé na živiny.
